manuální terapie

Manuální terapie slouží k ošetření patologického napětí a reflexních změn měkkých tkání, protažení zkrácených svalů a uvolnění blokád kloubů a páteře. Terapeut pracuje různými technikami na základě funkčního vyšetření v rámci celých zřetězení funkčních poruch pohybového systému. 

Reflexní masáž

Každá část těla, každý orgán nebo tkáň v lidském těle jsou nervově zásobeny z určitého segmentu (úrovně) míchy. A různé tkáně, které jsou zásobeny z téhož míšního segmentu, se mohou reflexní cestou skrze toto nervové propojení vzájemně ovlivňovat. A tak, pokud dojde k onemocnění nebo funkční poruše nějakého vnitřního orgánu, projeví se to i reflexními změnami v určitých místech na povrchu těla v tzv. Headových zónách (místech, které jsou těmito změnami pro určitý orgán typická) na kůži, v podkoží, na fasciích, ve svalech, na periostu či jiných vnitřních orgánech. Tato místa jsou od ostatní tkáně odlišné pohledem i pohmatově, a to především barvou kůže, prosáknutím podkoží, zvýšeným pocením, bolestivostí nebo změněnou citlivostí kůže. 

Při reflexní masáži působí fyzioterapeut prostřednictvím určitých hmatů na reflexní změny ve tkáních, které lze ošetřit z povrchu těla a tím – opět reflexní cestou, ale tentokrát opačným směrem – může příznivě terapeuticky ovlivnit daný orgán (popřípadě orgánovou soustavu nebo jinou vzdálenější tkáň). Účinky RM jsou jak lokální (prokrvení v místě aplikace), tak vzdálené (prokrvení léčeného orgánu). RM se provádí na sucho bez masážního oleje, poloha klienta závisí na vybrané sestavě, délka trvání je cca 20-25 minut.

V některých případech je třeba doporučení od ošetřujícího lékaře.

Využití v terapii:

• Funkční a chronická organická onemocnění vnitřních orgánů
• Poruchy prokrvení
• Funkční, degenerativní, chronická a revmatická onemocnění páteře a kloubů
• Poúrazové a pooperační stavy
• Dysregulace endokrinní a vegetativní

Kontraindikace

• Akutní záněty orgánů
• Stavy vyžadující klid na lůžku
• Horečnatá a infekční onemocnění
• Akutní zánět povrchových tkání
• V místech nádorového dráždění
• Těhotenství, menzes (pánevní sestava)
• Stavy po resekci žeber
• Srdeční onemocnění
• Pneumotorax
• Ankylozující spondylartritida

Proprioceptivní neuromuskulární facilitace – PNF

(Někdy také „metoda dle Kabata“ – podle svého zakladatele)

PNF je založena na myšlence, že mozek nevnímá izolovaně jednotlivé svaly jako takové, ale vnímá tělo skrze pohyb. Totiž skrze zpětnou vazbu z hlubokých receptorů – proprioceptorů ve tkáních (šlachová tělíska, svalová vřeténka, kloubní receptory), které se během prováděného pohybu aktivují. Pomocí určitých poloh a přiměřeného odporu během pohybu je pak možné na tyto proprioceptory cíleně působit a tím na druhé straně stimulovat motorické neurony, které svalovou práci iniciují. 

Pracuje s komplexními diagonálními pohybovými vzory, které přirozeně kopírují fyziologii lidského pohybu (protože ani člověk neprovádí běžné pohyby izolovaně v analytických rovinách, tento způsob je funkčně značně neefektivní) a zapojí do nich všechny svaly daného segmentu zároveň. Tyto pohyby zároveň zahrnují všechny složky (směry) pohybu, tedy flexi, extenzi, abdukci, addukci i rotace a umožňují komplexní aktivaci svalů během daného pohybu.

Aktivně zapojují různé svalové řetězce horních končetin, dolních končetin a trupu, čímž dochází k aktivaci svalových smyček, které zajišťují používání správných pohybových vzorů během pohybu. Svaly se naučí vzájemné koordinace a spolupráce, čímž dochází ke zkvalitnění pohybu, stabilizaci a větší efektivitě svalové práce.

PNF různě kombinuje izotonickou (kontrakce při změnou délky svalu) a izometrickou kontrakci (kontrakce při zachování stejné délky svalu), což umožňuje posílení svalů v různých fázích pohybu a stabilizaci kloubů. Zároveň ale zahrnuje i techniky, které lze naopak využít pro relaxaci hypertonních svalů, protažení a zlepšení rozsahu pohybu.

Využití v terapii:

• Nestabilita kloubů (hlezenních, kolenních, kyčelních, ramenních) a páteře
• Nedostatečná funkce hlubokého stabilizačního svalstva
• Hypermobilita
• Vadné držení těla
• Poruchy hlubokého čití (propriocepce)
• Rehabilitace po úrazech nebo chirurgických zákrocích(klouby dolních i horních končetin, páteř)

Metoda Ludmily Mojžíšové (léčba funkční ženské sterility)

Je terapeutická metoda vyvinutá rehabilitační sestrou Ludmilou Mojžíšovou (1932-1992) původně sloužící k diagnostice a terapii bolestí zad u sportovců. V průběhu času se ukázalo, že je také velmi účinnou technikou k léčbě takzvané funkční ženské sterility, tzn. stavu, kdy žena, ač je po gynekologické stránce naprosto v pořádku, nemůže otěhotnět z důvodu funkčních poruch pohybové soustavy – svalových dysbalancí a reflexních změn (svalových spasmů a kloubních blokád) především v oblasti pánve a pánevního dna.

Metoda L. Mojžíšové pracuje s odstraněním těchto reflexních změn včetně jejich zřetězení v pohybovém aparátu a obnovením svalové rovnováhy. Mezi zmiňované reflexní změny patří především blokády žeber, páteře, sakroiliakálních (SI) kloubů, kyčelních kloubů a spasmy svalů pánevního dna.

Nejčastějšími příčinami dysfunkce svalů pánevního dna bývá sedavé zaměstnání a málo pohybu, úraz kostrče (pád „na zadek“), vadné držení těla, skolióza, přetěžování pánevního dna nepřiměřenou nebo asymetrickou zátěží (nošení těžkých břemen), dlouhodobé stání např. v zaměstnání (především ženy), špatné pohybové návyky (sezení s nohou přes nohu, asymetrický stoj s vahou na jedné noze), porodní poranění nebo psychosomatické příčiny (stres, trauma, napětí).

Princip metody a provedení

Metoda L. Mojžíšové zahrnuje termoterapii (nahřívání) manuální techniky pro mobilizaci žeber, páteře, sakroiliakálních  a kyčelních kloubů a ošetření spasmů svalů pánevního dna per rectum (přes konečník). Nezbytnou součástí terapie je také sestava dvanácti cviků pro aktivní denní cvičení. Tato sestava je zaměřena na harmonizaci svalového napětí (zprvu relaxace, později také aktivace) v oblasti pánve, břišních a hýžďových svalů a automobilizaci (uvolnění) jednotlivých částí páteře, pánve a žeber. Tím se pánev dostane do správného postavení, „vyladí“ se napětí svalů pánevního dna a zlepší se jeho funkce a prokrvení orgánů malé pánve. Příznivě je ovlivněna i funkce bránice, zlepší se dýchání i aktivita hlubokého stabilizačního systému páteře.

Metodu lze využít i u mužů. Cvičí též všech 12 cviků. Výsledkem je zlepšení spermiogramu nebo odstranění obstipačníchproblémů či recidivujících blokád bederní páteře a SI kloubů.

 Indikace terapie:

Gynekologické, urologické:

– potíže s otěhotněním (funkční sterilita)
– opakované potraty ( infertilita)
– bolestivá menstruace nebo nepravidelný cyklus (dysmenorea)
– bolest nebo diskomfort při pohlavním styku (dyspareunie)
– bolestivá kostrč (coccygodynie)
– inkontinence nebo retence moči
– opakované záněty močového měchýře

Ostatní:

• bolesti hlavy, migrény
• bolesti bederní páteře
• bolesti nebo blokády páteře „mezi lopatkami“
• recidivující blokády sakroiliakálních kloubů nebo bolesti v oblasti pánve
• blokády žeber
• úrazy, pády „na zadek“
• idiopatická skolióza
• některé typy zácpy
• dysfunkce svalů pánevního dna a dolní části břišních svalů

  Kontraindikace

• Akutní febrilní stavy
• Klienti do 6 týdnů po operaci srdce
• Habituální luxace ramenního kloubu (při mobilizaci žeber)
• Aktivní vnitřní hemeroidy (při ošetření pánevního dna per rectum)

Kineziotaping (tejpování)

Kineziotaping (neboli „tejpování“) je aplikace pružných lepících pásek (tejpů) na kůži. Jeho principem je změna napětí měkkých tkání (svaly, šlachy, vazy, fascie) a zlepšení průtoku krve a lymfy v místě aplikace tejpu bez omezení pohybu. To se děje reflexní cestou – přenosem přes kožní receptory do hlubších vrstev tkáně. Účinky tejpu se odvíjejí od způsobu jeho aplikace, tj. umístění, velikost a směr tahu.

Kineziotape má své využití u funkčních, chronických i akutních obtíží. Lze jím dosáhnout odlehčení přetíženého kosterního a svalového systému, ovlivnění svalového napětí (ve smyslu snížení i zvýšení), zlepšení funkce lymfatického a krevního oběhu, stabilizace kloubů a vazů. Své místo má nejen ve sportu, kde na jedné straně slouží jako prevence poranění, urychluje hojení úrazů, podporuje regeneraci tkání a na straně druhé přispívá ke zlepšení mechaniky pohybu a tím i lepšímu výkonu. Uplatnění najde zrovna tak v běžném životě při terapii bolestí pohybového aparátu, úrazů, svalových dysbalancí apod. Je také vhodným doplňkem fyzioterapie a masáží, neboť prodlužuje a posiluje efekt, kterého bylo během terapie dosaženo.

Základní typy kineziotejpů:

Svalový tejp – „nadlehčuje“ tkáň pod tejpem, zlepšuje prokrvení tkáně a lymfatický oběh v místě aplikace a působí na relaxaci
svalů ve zvýšeném napětí. Díky zvýšenému prokrvení se také aktivují ozdravné procesy, čímž se urychlí regenerace.
Lymfatický tejp – podporuje lymfatický oběh, podporuje vstřebávání otoků a zvýšením průtoku lymfy také napomáhá odvádění toxinů z povrchových tkání.
Ligamentózní tejp – díky specifickému tahu dané místo zastabilizuje a “nadlehčí”. Slouží ke zpevnění vazů, stabilizaci kloubů, páteře nebo uvolněných blokád.
Korekční tejp – slouží k aktivaci svalů, vyrovnání svalových dysbalancí, korekci vadného držení těla a ovlivnění postavení končetin a nastavení kloubů.

Využití v terapii:

• traumata, úrazy, stavy po operacích
• akutní ústřely, whiplash syndrom
• výhřez meziobratlové ploténky
• bolesti páteře, kloubů, šlach a svalů
• obtíže v oblasti ramenního, kolenního nebo hlezenního kloubu
• blokády SI skloubení
• skolióza, vadné držení těla
• artróza
• bolesti z přetížení, úponové bolesti
• syndrom karpálního tunelu
• oploštění klenby nohy, vbočený palec
• otoky, hematomy, podpora hojení a léčby jizev
• menstruační bolesti, v těhotenství

Kontraindikace:

• aplikace v místě čerstvého poranění
• kožní onemocnění (neurodermatitida, lupénka atd.)

Cross tape

Cross tape je technika, která spočívá v aplikaci malých neelastických pásek ve tvaru mřížky na kůži. Propojuje principy západní a východní medicíny.

Západní myofasciální medicína využívá cross tape k ovlivnění poruch pohybového aparátu a to především svalů. Cross tape je nejčastěji  aplikován přímo do místa bolesti, zvýšeného svalového napětí nebo spoušťového bodu (trigger pointu). Zde pak ovlivňuje povrchové napětí kůže, podporuje metabolismus a prokrvení a tím pádem přispívá k obnově homeostázy v místě aplikace. Kůže, podkoží, svaly i vnitřní orgány jsou navzájem protkány a propojeny nejrůznějšími drahami (nervové dráhy senzorické, motorické i autonomní, lymfatické cesty a bioelektrické dráhy), skrze které se neustále vzájemně ovlivňují. Tímto způsobem lze reflexní cestou přes povrch kůže ovlivnit napětí svalů a dokonce i funkci vnitřních orgánů.

Z pohledu východní medicíny jsou účinky této metody dané působením na energetické dráhy (meridiány) a akupunkturní body pro harmonizaci toku energie v těle.

 Aplikace na jizvy

Dalším častým místem aplikace jsou jizvy. Bez ohledu na jejich stáří se mohou stále projevovat bolestí, taháním, škubáním, nebo pícháním v jizvě, které se může šířit do okolí (nebo i vzdálenějších oblastí a svalů), popřípadě zarudnutím jizvy. Tomuto stavu se říká aktivní jizva. Aplikace cross tapu podpoří její hojení a zklidnění a většinou dojde k poměrně rychlé úlevě od obtíží.

Cross tape může být použit buď samostatně, nebo v kombinaci s kineziotapem, či jinými terapeutickými technikami.

Využití v terapii:

• terapie triggerpointů (spoušťových bodů), svalových spasmú
• poúrazové, pooperační stavy
• úponové bolesti
• aktivní jizvy
• bolesti hlavy, migrény
• závratě
• tinnitus
• zánět vedlejších nosních dutin
• bolestivá menstruace
• fibromyalgie

Kontraindikace:

• aplikace v místě čerstvého poranění
• kožní onemocnění (neurodermatitida, lupénka atd.)