Manuální terapie

Diagnostika a terapie funkčních poruch pohybového systému dle prof. Lewita je základním fyzioterapeutickým přístupem k péči o pohybový systém člověka. Využívá následujících technik:

  • Techniky měkkých tkání, fasciální techniky, ošetření jizev
  • Mobilizační a manipulační techniky
  • Postizometrická relaxace (PIR)
  • Release by positioning (Strain – counterstrain)
  • Reflexní masáž

 

manuální terapie

Manuální terapie slouží k ošetření patologického napětí a reflexních změn měkkých tkání, protažení zkrácených svalů a uvolnění blokád kloubů a páteře. Terapeut pracuje různými technikami na základě funkčního vyšetření v rámci celých zřetězení funkčních poruch pohybového systému. 

Manuální terapie je základním fyzioterapeutickým přístupem k péči o pohybový aparát člověka. Využíváme především mobilizační a manipulační techniky v odkazu Pražské školy myoskeletální medicíny (Prof. MUDr. Karel Lewit, Dr.Sc., Prof. MUDr. Jan Jirout, DrSc., Prof. MUDr. Vladimír Janda, DrSc., Doc. MUDr. František Véle, CSc., Prof. MUDr. Václav Vojta, DrSc.), ale také některé další osteopatické a fasciální techniky.

Manuální terapie slouží k ošetření patologického napětí a reflexních změn měkkých tkání, protažení zkrácených svalů a uvolnění blokád kloubů a páteře. Terapeut pracuje různými technikami na základě funkčního vyšetření v rámci celých zřetězení funkčních poruch pohybového systému. Využívá následujících technik:

Techniky měkkých tkání, fasciální techniky, ošetření jizev

Jemné manuální ošetření měkkých tkání (reflexních změn kůže, podkoží, fascií, svalů, šlach a vazů) ve smyslu snížení patologického napětí, zlepšení jejich protažitelnosti a posunlivosti jednotlivých vrstev vůči sobě. Během terapie dochází ke zlepšení elasticity vaziva a podpoře krevního a lymfatického oběhu v dané tkáni.  Následkem toho se zde výrazně zlepší látková výměna a regenerace a dojde ke snížení dráždivosti a bolestivosti tkáně.

Po uvolnění měkkých tkání dochází samozřejmě také ke zvýšení rozsahu pohybu v kloubech, protažení svalů, ale i zlepšení dýchání nebo podpoře funkce vnitřních orgánů.

Jizvy

Další a velmi důležitou součástí těchto technik je ošetření jizev. Ty mohou za některých okolností zásadním způsobem ovlivňovat napětí měkkých tkání a to nejen ve svém bezprostředním okolí, ale vlivem zřetězení také na poměrně vzdálených místech. Mohou tak ovlivňovat rozsah pohybu v kloubech, funkci jednotlivých svalových skupin, ale i držení celého těla. Mohou také způsobovat bolesti a to jak v místě jizvy, tak i přenesené a je jedno, jestli je jizva stará 30 let nebo čerstvá.

Jizvy mohou být na první pohled zarudlé, citlivé na dotek, keloidní, může v nich tahat, cukat nebo pálit (tzv. aktivní jizvy), ale mohou být i na první pohled nenápadné, na dotek nebolestivé, jen uvnitř „zkrácené“. Obtíže mohou způsobovat nejen velké jizvy, ale i ty malé po laparoskopických operacích (vnitřní jizvy, srůsty, adheze). Péči je třeba věnovat také jizvám po gynekologických operacích nebo porodním poranění.

S jizvou je samozřejmě nejlépe pracovat co nejdříve po jejím vzniku, ale příznivě ovlivnit se dají i opravdu staré jizvy i když to trvá o něco déle.

Mobilizační a manipulační techniky

Mobilizace kloubů a páteře znamená manuální napravení chybného vzájemného postavení kloubních ploch (blokády). Provádí se buď drobnými nenásilnými repetitivními pohyby ve směru omezení kloubní vůle (mobilizace) nebo krátkým rychlým, přesně cíleným nárazovitým pohybem (manipulací). Při něm někdy může, ale také nemusí dojít k fenoménu „lupnutí“.

Po odstranění blokády dojde k obnovení kloubní vůle, uvolnění svalového hypertonu v okolí kloubu, zvýšení rozsahu pohybu a úlevě od bolesti.

Postizometrická relaxace (PIR)

Postizometrická relaxace je technika používaná k terapii svalového hypertonu nebo triggerpointů (spoušťových bodů).

Využívá toho, že sval je schopen se maximálně zrelaxovat po předchozí krátké izometrické kontrakci svalu s minimální aktivitou. Důležitou roli zde hraje tlumení aktivity svalu na úrovni CNS (centrální nervové soustavy). Po této krátké aktivitě dochází k tzv. fenoménu „tání“, kdy dochází k normalizaci svalového napětí hypertonních vláken a uvolnění spoušťových bodů. Významnou součástí PIR jsou i facilitační techniky spojené s dechem a pohybem očí, které také mají schopnost ovlivnit svalové napětí.

Release by positioning (Strain – counterstrain)

Velmi šetrná metoda sloužící k uvolnění svalového spasmu. Jejím principem je pasivní nastavení daného segmentu těla do úlevové polohy, kdy je daný sval nejméně dráždivý a nejméně bolestivý (většinou v zkrácené pozici) a setrvání v této poloze po určitou dobu. Během této doby by mělo dojít k normalizaci dráždivosti svalu a snížení svalového napětí i bolesti.

Jelikož je tato metoda velmi šetrná, je obzvláště výhodná u akutních bolestivých stavů (např. akutní ústřel krční páteře, „natažení“ svalu apod.), u nichž např. z důvodu velké bolestivosti jiné nelze manipulační techniky využít.

Reflexní masáž

Každá část těla, každý orgán nebo tkáň v lidském těle jsou nervově zásobeny z určitého segmentu (úrovně) míchy. A různé tkáně, které jsou zásobeny z téhož míšního segmentu, se mohou reflexní cestou skrze toto nervové propojení vzájemně ovlivňovat. A tak, pokud dojde k onemocnění nebo funkční poruše nějakého vnitřního orgánu, projeví se to i reflexními změnami v určitých místech na povrchu těla v tzv. Headových zónách (místech, které jsou těmito změnami pro určitý orgán typická) na kůži, v podkoží, na fasciích, ve svalech, na periostu či jiných vnitřních orgánech. Tato místa jsou od ostatní tkáně odlišné pohledem i pohmatově, a to především barvou kůže, prosáknutím podkoží, zvýšeným pocením, bolestivostí nebo změněnou citlivostí kůže. 

Při reflexní masáži působí fyzioterapeut prostřednictvím určitých hmatů na reflexní změny ve tkáních, které lze ošetřit z povrchu těla a tím – opět reflexní cestou, ale tentokrát opačným směrem – může příznivě terapeuticky ovlivnit daný orgán (popřípadě orgánovou soustavu nebo jinou vzdálenější tkáň). Účinky RM jsou jak lokální (prokrvení v místě aplikace), tak vzdálené (prokrvení léčeného orgánu). RM se provádí na sucho bez masážního oleje, poloha klienta závisí na vybrané sestavě, délka trvání je cca 20-25 minut.

V některých případech je třeba doporučení od ošetřujícího lékaře.

Využití v terapii:

  • Funkční a chronická organická onemocnění vnitřních orgánů
  • Poruchy prokrvení
  • Funkční, degenerativní, chronická a revmatická onemocnění páteře a kloubů
  • Poúrazové a pooperační stavy
  • Dysregulace endokrinní a vegetativní

Kontraindikace

  • Akutní záněty orgánů
  • Stavy vyžadující klid na lůžku
  • Horečnatá a infekční onemocnění
  • Akutní zánět povrchových tkání
  • V místech nádorového dráždění
  • Těhotenství, menzes (pánevní sestava)
  • Stavy po resekci žeber
  • Srdeční onemocnění
  • Pneumotorax
  • Ankylozující spondylartritida

Funkční dynamická stabilizace v kontextu vývojové kineziologie (FDS)

Vychází z konceptu DNS prof. Pavla Koláře. Je založena na znalosti raného motorického vývoje člověka (od narození do věku cca 1-3 let). Pro každou fázi vývoje je specifický geneticky daný pohybový program, který má za účel tělo stabilizovat a pomoci optimálně zapojit svaly během pohybu. Pokud některá z těchto fází vývoje neproběhla správně nebo byla přeskočena (např. šikmý sed, lezení), může později dojít ke vzniku některých funkčních poruch (nedostatečná stabilizace lopatky, vadné držení těla, plochá záda, nadměrné prohnutí v bedrech, kolena do „X“ atd.) a bolesti (zad, ramene, kolene apod.).

V rámci FDS se vlastně navracíme k pohybovému programu, o kterém se na základě diagnostiky domníváme, že neproběhl optimálně (poloha 3. měsíce, šikmý sed, lezení aj.) a prostřednictvím specifických cviků se ho snažíme opravit. Díky tomu může dojít k obnovení stability (tj. stavu, kdy svaly pracují ve vzájemně prospěšné spolupráci, což zaručí maximální hospodárnost pohybu a minimalizuje riziko nesprávné zátěže). Tato stabilita musí být zároveň „funkčně dynamická“, tzn. schopná adekvátně reagovat a přizpůsobovat se neustálým změnám sil, které na každou část pohybového systému během pohybu působí. Tak lze např. díky stabilizaci lopatky odstranit bolest v ramenním kloubu nebo aktivací stabilizačního systému páteře odstranit bolesti zad.

FDS klade důraz na uvědomění si vlastního těla a vědomě kontrolovaný prožitek pohybu. Tento koncept lze úspěšně využít pro terapii:

  • bolestí zad, krční páteře, ramenních kloubů, kolen
  • oslabených hlubokých stabilizačních svalů
  • vadného držení těla (plochá záda, nadměrné prohnutí v bedrech, valgozita kolenních kloubů, plochonoží, předsunuté držení hlavy, „odstáté“ lopatky a další)
  • různých svalových dysbalancí
  • skoliózy
  • špatného dechového stereotypu

Propriofoot koncept

Propriofoot koncept pracuje na principu senzomotorické stimulace. Ke cvičení využívá specifickou balanční pomůcku – Propriofoot. Jedná se o čtyři nášlapné plastové destičky s nerovným spodním profilem s odstupňovanou obtížností. Jejich vzájemným kombinováním jsme schopni nastavit různou náročnost provedení daného cviku, ale hlavně unikátně zapojit jednotlivé části nohy zvlášt, což je ohromnou výhodou oproti ostatním nestabilním pomůckám, které zapojují nohu jako celek. Cvičení tak můžeme cíleně zaměřit na práci přednoží, zánoží, malíkovou nebo palcovou stranu nohy a účinně tak nejen aktivovat svaly nožní klenby, ale i stabilizovat kotník, koleno, kyčelní kloub i trup.

Využití v terapii:

  • Nestabilita hlezenního, kolenního nebo kyčelního kloubu
  • Stavy po úrazech nebo chirurgických zákrocích v oblasti dolní končetiny (distorze hlezna, zlomeniny, operace)
  • Plochá noha, aktivace plosky nohy
  • Poruchy proprioceptivního (hlubokého) vnímání
  • Poruchy rovnováhy
  • Terapie vbočeného palce (hallux valgus)
  • Aktivace stabilizačních svalů páteře a trupu
  • Zlepšení držení těla

Senzomotorická stimulace

Senzomotorická stimulace je systematický přístup k podpoře a rozvoji spolupráce mezi senzorickým vnímáním a motorickými dovednostmi pohybového aparátu. Tato metoda integruje smyslové podněty, jako je hmat, rovnováha, propriocepce (hluboké čití – šlachové, svalové a kloubní receptory) a vizuální vnímání, s motorickými odpověďmi, což vede k lepší koordinaci, kontrole pohybů, rovnováze a celkové pohybové efektivitě. Cílem je postupné dosažení automatické reakce žádoucích svalů tak, aby kontrola pohybu probíhala na podvědomé úrovni, neboť vědomá kontrola každého pohybu je pro nás nemožná. Jen tak se pohyb může stát pro tělo maximálně ekonomickým.

Cviky využívané při senzomotorické stimulaci spočívají ve vychylování podložky či klienta z rovnovážného postavení, přičemž se jeho nervosvalová soustava se učí, jak na tyto změny působení vnějších sil (změny vnejších podmínek) rychle a efektivně reagovat.

Metoda klade velký důraz na aktivaci příčné a podélné klenby nohy a korigované držení těla. S cvičením se začíná na pevné podložce a s přibývajícími dovednostmi se zvyšuje obtížnost např. použitím balančních pomůcek jako jsou fitball, overball, balanční úseče a čočky aj.

Během cvičení se aktivují nejhlubší (stabilizační) vrstvy svalstva – břicha, pánve, trupu, páteře i končetin a učí se vzájemné koordinaci a spolupráci. Tento koncept je klíčový zejména v oblasti rozvoje dětí, ale může být užitečný i pro jednotlivce v jakémkoli věku, kteří chtějí zlepšit své pohybové schopnosti.

Využití v terapii:

  • Nestabilita kloubů (hlezenních, kolenních, kyčelních, ramenních) a páteře
  • Nedostatečná funkce hlubokého stabilizačního svalstva páteře
  • Nedostatečná stabilizace pánve
  • Vadné držení těla
  • Poruchy rovnováhy
  • Poruchy hlubokého čití (propriocepce)
  • Rehabilitace po úrazech nebo chirurgických zákrocích (klouby dolních i horních končetin, páteř)

Proprioceptivní neuromuskulární facilitace – PNF

(Někdy také „metoda dle Kabata“ – podle svého zakladatele)

PNF je založena na myšlence, že mozek nevnímá izolovaně jednotlivé svaly jako takové, ale vnímá tělo skrze pohyb. Totiž skrze zpětnou vazbu z hlubokých receptorů – proprioceptorů ve tkáních (šlachová tělíska, svalová vřeténka, kloubní receptory), které se během prováděného pohybu aktivují. Pomocí určitých poloh a přiměřeného odporu během pohybu je pak možné na tyto proprioceptory cíleně působit a tím na druhé straně stimulovat motorické neurony, které svalovou práci iniciují. 

Pracuje s komplexními diagonálními pohybovými vzory, které přirozeně kopírují fyziologii lidského pohybu (protože ani člověk neprovádí běžné pohyby izolovaně v analytických rovinách, tento způsob je funkčně značně neefektivní) a zapojí do nich všechny svaly daného segmentu zároveň. Tyto pohyby zároveň zahrnují všechny složky (směry) pohybu, tedy flexi, extenzi, abdukci, addukci i rotace a umožňují komplexní aktivaci svalů během daného pohybu.

Aktivně zapojují různé svalové řetězce horních končetin, dolních končetin a trupu, čímž dochází k aktivaci svalových smyček, které zajišťují používání správných pohybových vzorů během pohybu. Svaly se naučí vzájemné koordinace a spolupráce, čímž dochází ke zkvalitnění pohybu, stabilizaci a větší efektivitě svalové práce.

PNF různě kombinuje izotonickou (kontrakce při změnou délky svalu) a izometrickou kontrakci (kontrakce při zachování stejné délky svalu), což umožňuje posílení svalů v různých fázích pohybu a stabilizaci kloubů. Zároveň ale zahrnuje i techniky, které lze naopak využít pro relaxaci hypertonních svalů, protažení a zlepšení rozsahu pohybu.

Využití v terapii:

  • Nestabilita kloubů (hlezenních, kolenních, kyčelních, ramenních) a páteře
  • Nedostatečná funkce hlubokého stabilizačního svalstva
  • Hypermobilita
  • Vadné držení těla
  • Poruchy hlubokého čití (propriocepce)
  • Rehabilitace po úrazech nebo chirurgických zákrocích(klouby dolních i horních končetin, páteř)

Metoda Ludmily Mojžíšové (léčba funkční ženské sterility)

Je terapeutická metoda vyvinutá rehabilitační sestrou Ludmilou Mojžíšovou (1932-1992) původně sloužící k diagnostice a terapii bolestí zad u sportovců. V průběhu času se ukázalo, že je také velmi účinnou technikou k léčbě takzvané funkční ženské sterility, tzn. stavu, kdy žena, ač je po gynekologické stránce naprosto v pořádku, nemůže otěhotnět z důvodu funkčních poruch pohybové soustavy – svalových dysbalancí a reflexních změn (svalových spasmů a kloubních blokád) především v oblasti pánve a pánevního dna.

Metoda L. Mojžíšové pracuje s odstraněním těchto reflexních změn včetně jejich zřetězení v pohybovém aparátu a obnovením svalové rovnováhy. Mezi zmiňované reflexní změny patří především blokády žeber, páteře, sakroiliakálních (SI) kloubů, kyčelních kloubů a spasmy svalů pánevního dna.

Nejčastějšími příčinami dysfunkce svalů pánevního dna bývá sedavé zaměstnání a málo pohybu, úraz kostrče (pád „na zadek“), vadné držení těla, skolióza, přetěžování pánevního dna nepřiměřenou nebo asymetrickou zátěží (nošení těžkých břemen), dlouhodobé stání např. v zaměstnání (především ženy), špatné pohybové návyky (sezení s nohou přes nohu, asymetrický stoj s vahou na jedné noze), porodní poranění nebo psychosomatické příčiny (stres, trauma, napětí).

Princip metody a provedení

Metoda L. Mojžíšové zahrnuje termoterapii (nahřívání) manuální techniky pro mobilizaci žeber, páteře, sakroiliakálních  a kyčelních kloubů a ošetření spasmů svalů pánevního dna per rectum (přes konečník). Nezbytnou součástí terapie je také sestava dvanácti cviků pro aktivní denní cvičení. Tato sestava je zaměřena na harmonizaci svalového napětí (zprvu relaxace, později také aktivace) v oblasti pánve, břišních a hýžďových svalů a automobilizaci (uvolnění) jednotlivých částí páteře, pánve a žeber. Tím se pánev dostane do správného postavení, „vyladí“ se napětí svalů pánevního dna a zlepší se jeho funkce a prokrvení orgánů malé pánve. Příznivě je ovlivněna i funkce bránice, zlepší se dýchání i aktivita hlubokého stabilizačního systému páteře.

Metodu lze využít i u mužů. Cvičí též všech 12 cviků. Výsledkem je zlepšení spermiogramu nebo odstranění obstipačníchproblémů či recidivujících blokád bederní páteře a SI kloubů.

 Indikace terapie:

Gynekologické, urologické:

– potíže s otěhotněním (funkční sterilita)
– opakované potraty ( infertilita)
– bolestivá menstruace nebo nepravidelný cyklus (dysmenorea)
– bolest nebo diskomfort při pohlavním styku (dyspareunie)
– bolestivá kostrč (coccygodynie)
– inkontinence nebo retence moči
– opakované záněty močového měchýře

Ostatní:

  • bolesti hlavy, migrény
  • bolesti bederní páteře
  • bolesti nebo blokády páteře „mezi lopatkami“
  • recidivující blokády sakroiliakálních kloubů nebo bolesti v oblasti pánve
  • blokády žeber
  • úrazy, pády „na zadek“
  • idiopatická skolióza
  • některé typy zácpy
  • dysfunkce svalů pánevního dna a dolní části břišních svalů

  Kontraindikace

  • Akutní febrilní stavy
  • Klienti do 6 týdnů po operaci srdce
  • Habituální luxace ramenního kloubu (při mobilizaci žeber)
  • Aktivní vnitřní hemeroidy (při ošetření pánevního dna per rectum)

Kineziotaping (tejpování)

Kineziotaping (neboli „tejpování“) je aplikace pružných lepících pásek (tejpů) na kůži. Jeho principem je změna napětí měkkých tkání (svaly, šlachy, vazy, fascie) a zlepšení průtoku krve a lymfy v místě aplikace tejpu bez omezení pohybu. To se děje reflexní cestou – přenosem přes kožní receptory do hlubších vrstev tkáně. Účinky tejpu se odvíjejí od způsobu jeho aplikace, tj. umístění, velikost a směr tahu.

Kineziotape má své využití u funkčních, chronických i akutních obtíží. Lze jím dosáhnout odlehčení přetíženého kosterního a svalového systému, ovlivnění svalového napětí (ve smyslu snížení i zvýšení), zlepšení funkce lymfatického a krevního oběhu, stabilizace kloubů a vazů. Své místo má nejen ve sportu, kde na jedné straně slouží jako prevence poranění, urychluje hojení úrazů, podporuje regeneraci tkání a na straně druhé přispívá ke zlepšení mechaniky pohybu a tím i lepšímu výkonu. Uplatnění najde zrovna tak v běžném životě při terapii bolestí pohybového aparátu, úrazů, svalových dysbalancí apod. Je také vhodným doplňkem fyzioterapie a masáží, neboť prodlužuje a posiluje efekt, kterého bylo během terapie dosaženo.

Základní typy kineziotejpů:

Svalový tejp – „nadlehčuje“ tkáň pod tejpem, zlepšuje prokrvení tkáně a lymfatický oběh v místě aplikace a působí na relaxaci
svalů ve zvýšeném napětí. Díky zvýšenému prokrvení se také aktivují ozdravné procesy, čímž se urychlí regenerace.
Lymfatický tejp – podporuje lymfatický oběh, podporuje vstřebávání otoků a zvýšením průtoku lymfy také napomáhá odvádění toxinů z povrchových tkání.
Ligamentózní tejp – díky specifickému tahu dané místo zastabilizuje a “nadlehčí”. Slouží ke zpevnění vazů, stabilizaci kloubů, páteře nebo uvolněných blokád.
Korekční tejp – slouží k aktivaci svalů, vyrovnání svalových dysbalancí, korekci vadného držení těla a ovlivnění postavení končetin a nastavení kloubů.

Využití v terapii:

  • traumata, úrazy, stavy po operacích
  • akutní ústřely, whiplash syndrom
  • výhřez meziobratlové ploténky
  • bolesti páteře, kloubů, šlach a svalů
  • obtíže v oblasti ramenního, kolenního nebo hlezenního kloubu
  • blokády SI skloubení
  • skolióza, vadné držení těla
  • artróza
  • bolesti z přetížení, úponové bolesti
  • syndrom karpálního tunelu
  • oploštění klenby nohy, vbočený palec
  • otoky, hematomy, podpora hojení a léčby jizev
  • menstruační bolesti, v těhotenství

Kontraindikace:

  • aplikace v místě čerstvého poranění
  • kožní onemocnění (neurodermatitida, lupénka atd.)

Cross tape

Cross tape je technika, která spočívá v aplikaci malých neelastických pásek ve tvaru mřížky na kůži. Propojuje principy západní a východní medicíny.

Západní myofasciální medicína využívá cross tape k ovlivnění poruch pohybového aparátu a to především svalů. Cross tape je nejčastěji  aplikován přímo do místa bolesti, zvýšeného svalového napětí nebo spoušťového bodu (trigger pointu). Zde pak ovlivňuje povrchové napětí kůže, podporuje metabolismus a prokrvení a tím pádem přispívá k obnově homeostázy v místě aplikace. Kůže, podkoží, svaly i vnitřní orgány jsou navzájem protkány a propojeny nejrůznějšími drahami (nervové dráhy senzorické, motorické i autonomní, lymfatické cesty a bioelektrické dráhy), skrze které se neustále vzájemně ovlivňují. Tímto způsobem lze reflexní cestou přes povrch kůže ovlivnit napětí svalů a dokonce i funkci vnitřních orgánů.

Z pohledu východní medicíny jsou účinky této metody dané působením na energetické dráhy (meridiány) a akupunkturní body pro harmonizaci toku energie v těle.

 Aplikace na jizvy

Dalším častým místem aplikace jsou jizvy. Bez ohledu na jejich stáří se mohou stále projevovat bolestí, taháním, škubáním, nebo pícháním v jizvě, které se může šířit do okolí (nebo i vzdálenějších oblastí a svalů), popřípadě zarudnutím jizvy. Tomuto stavu se říká aktivní jizva. Aplikace cross tapu podpoří její hojení a zklidnění a většinou dojde k poměrně rychlé úlevě od obtíží.

Cross tape může být použit buď samostatně, nebo v kombinaci s kineziotapem, či jinými terapeutickými technikami.

Využití v terapii:

  • terapie triggerpointů (spoušťových bodů), svalových spasmú
  • poúrazové, pooperační stavy
  • úponové bolesti
  • aktivní jizvy
  • bolesti hlavy, migrény
  • závratě
  • tinnitus
  • zánět vedlejších nosních dutin
  • bolestivá menstruace
  • fibromyalgie

Kontraindikace:

  • aplikace v místě čerstvého poranění
  • kožní onemocnění (neurodermatitida, lupénka atd.)

 

Kontakt

Vaše zdraví a pohoda jsou pro nás prioritou, a proto jsme zde, abychom Vám poskytli kvalitní a profesionální služby. Kontaktujte nás a domluvte si svou návštěvu.

+420 730 514 210 , +420 730 514 213

info@centrumresslova.cz

Adresa: Resslova 526/20, Plzeň 3 – Jižní Předměstí, 301 00
Otevírací doba: Po-Pá 8:00 – 18:00 nebo po tel. domluvě